Jdi na obsah Jdi na menu

     Štika obecná je rybou dávající přednost mělčím vodám s bohatstvím úkrytů. Těmi mohou být nejrůznější překážky jako jsou nerovnosti dna, balvany, padlé stromy a bujné vodní rostlinstvo. Narozdíl od některých jiných dravců loví štika potravu prudkým výpadem ze zálohy a ve většině případů ji nikam nepronásleduje. Členitá místa s úkryty a dostatkem potravy jsou pro štiky značně atraktivní, jsou trvale obsazována a pokud je jejich obyvatelka ulovena, netrvá dlouho a její místo zaujme jiná štika. Přestože je štika víceméně stanovištní rybou, je zejména v prostředí říčních revírů schopna značných přesunů podmíněných měnícím se stavem vody, obsahem kyslíku, hledáním míst vhodných pro výtěr, přezimování apod. Na stojatých vodách se pak většina štik pohybuje jen v rozsahu několika stovek metrů. Právě fakt, že ideální stanoviště nezůstane po ulovení původní obyvatelky dlouho prázdné, je přesvědčivým důkazem, že přinejmenším část štičí populace na svém momentálním stanovišti nijak bezmezně nelpí. Při přesunech je celkem běžné, že existují místa, kde se dočasně mohou i na malé ploše nahromadit někdy až desítky štik najednou. Příkladem jsou například mělké prohřáté zátoky na celkově chladných revírech, jámy pod jezy apod. I v těchto podmínkách si ale každý dravec udržuje svůj „osobní prostor“ a v žádném případě nedochází k vytváření hejn nebo společně se pohybujících skupin – samozřejmě s výjimkou výtěru. 
      Potravou štiky jsou veškeré vodní organismy. V prvních týdnech života se malé štičky živí planktonem, ale rychle přecházejí na potěr ostatních druhů ryb a nakonec ryby tvoří značnou část potravy stále rostoucích dravců. Kromě ryb se v potravě štik vyskytují i další organismy jako jsou žáby, pulci, myši, občas i mláďata vodních ptáků a v přikalené vodě často i žížaly. Rybky štika polyká zpravidla od hlavy, ocasem napřed byla pohlcena necelá 3 % rybek nalezených v žaludcích štik při provádění analýzy jejich potravy. Mezi štikami je běžný kanibalismus a to už od stáří několika týdnů. Díky tomu štiky samy regulují svoje stavy a jejich případné přemnožení netrvá nikdy dlouho ani v případě, že by do vzniklé situace nezasáhl člověk. Pokračování