Jdi na obsah Jdi na menu

K rozmnožování štik dochází v časném jaru, kdy vzestup hladiny zaplaví travnaté porosty na březích vod. Obvykle to bývá v březnu až dubnu. Štiky se pak v zatopených travinách vytírají a plůdek tu tráví první dny života zavěšen na rostlinstvu. V dnešní době jsou podmínky pro ideální výtěr štik vzácné díky úpravám břehů, manipulaci s průtokem či výškou hladiny apod. Místy je význam přírodního výtěru zanedbatelný a situaci zachraňuje vysazování násad.
      Štika pohlavně dospívá už v prvním (skoro všichni samci), případně ve druhém roce života (část samic). Už tohoroční štičky s celkovou délkou pod 20 cm mohou mít plně vytvořené pohlavní orgány a v příštím roce se účastnit výtěru.
      Počet jiker je u štiky tak jako u jiných druhů závislý na velikosti jikernačky a pohybuje se u ryb běžné velikosti v rozmezí 10 000 – 100 000. Údaje o velkých samicích s hmotností přes 20 kg nebyly publikovány, ale teoreticky by počtem jiker mohly překročit půl miliónu kusů.
      Štika je na našich vodách nezastupitelnou rybou. Na mnoha revírech je jediným původním velkým predátorem regulujícím stav drobnějších druhů ryb. Bohužel rybářský tlak vyvíjený na tento druh začíná být v posledních letech až příliš znát a zejména populace na menších revírech jsou tvořeny převážně mladšími ročníky, což rozhodně není optimální stav.Pokračování